Málokteří zaměstnavatelé si uvědomují, že pracovní prostor není chlívek, ve kterém dřou jimi najatí zaměstnanci, ale je to prostor, kterým by měli lidi podpořit v jejich úsilí a tím zvýšit i jejich výkonnost.
A ač se to nezdá, jedním z důležitých parametrů je volba barevnosti. A i když na každého člověka mohou barvy působit jinak, je třeba sladit barevnost prostředí tak, aby podpořila činorodé a stimulující pracovní prostředí, a to nejen pro zaměstnance, ale i pro návštěvníky. Proto by se tvorby pracovního prostředí měl především účastnit ten, kdo v něm bude pracovat. Tedy trávit nejvíce času. Zcela nevhodné tedy je rozhodnutí majitele firmy o tom, jaké barvy budou použity v kancelářích, provedené večer při jízdě v osobním automobilu ze zaměstnání domů: „Tak jim tam dejte nějakou barvu, které máte nejvíc, to je jedno, jaká to bude. Hlavně, aby to bylo levné.“ A výsledek se brzy dostaví: použitá rudá barva, která zbyla malířům po natření bunkru pro výměnu tlakových bomb, pak působí na lidi depresivně. A není vůbec čemu se divit, když se po krátkém čase začnou shánět po jiném zaměstnání.
Nevěříte?
Barvy jsou totiž věda!
Jak se nám podařilo zjistit u některých firem, zabývajícími se úpravami prostor pro jednotlivá odvětví, barevnost přísluší i jednotlivým oborům. Je jasné, že hodně tmavé prostory budí dojem serióznosti, ale někdy na vás v nich vše padá. Snad proto se s takovými temnými prostorami s tmavým nábytkem setkáváme u právníků. Kanceláře laděné do tmavých barev ostatně vůbec připomínají, že podnik je hodně konzervativní. Naopak, světlé barvy zase hovoří o tom, že podnik má smysl pro decentní styl a lidem se v takovém prostředí pracuje dobře a mají spoustu činorodých nápadů.
Pokud bychom přišli do kanceláře, která má modré ladění, asi vás napadne, že jste v bankovním sektoru. Ano, je to přesně tak, modrá působí pocitem důvěry a serióznosti. Naproti tomu tam, kde je třeba kreativity, je třeba použít teplé barvy, mnohdy spojené i s různými veselými motivy. Tak se s tím setkáváme například ve firmách, ve kterých pracují programátoři. Ti si ještě zvykli navíc i na to, že mohou pracovat třeba vestoje, nebo vsedě, výjimkou nejsou ani části firemních prostor, kde mohou při práci ležet, a tak produkovat zajímavé nápady. A firmy jim v tom vycházejí vstříc. To je ale otázka vybavení. Ostatně ve spoustě firem najdete různé odpočinkové zóny, které umožňují lidem odpočinout si, relaxovat a při tom vymýšlet nové nápady.
I tam, kde pracují kreativci, například v agenturách, se pak setkáme s myš-maší typu módních i designérských výstřelků v podobě moderního nábytku, kde se barvy střídají v různých odstínech – není třeba výjimkou ani použití černé a pak třeba růžové či oranžové barvy… Inu, proti gustu žádný dišputát, jak říkaly naše babičky.
V této souvislosti mne napadá i použití barvy fialové. Ta není příliš oblíbená, ale přesto je žádaná, protože evokuje moudrost a inspiraci. Je to zajímavé, ale je to tak.
Samozřejmě, že nejlevnější bývá barva bílá. O té se říká, že nikoho neurazí. Ale pozor, je to sice barva čistoty, ale někdy může působit až stroze, naprosto sterilně. Někdy se jí říká barva bez nápadu. Proto ji nechme do nemocnic a popusťme uzdu různým barevným variacím, které jsou oku příjemné a lahodící – a neruší.
Nejen barvy…
Co se týče doplňků, velmi atraktivní je v poslední době sklo. To v obrovských kutloších, které se nazývají open space, dokážou „rozbít“ mega prostor a vytvořit lidem kousek svého zázemí, především těm, kteří nedostali příležitost sedět u okna. Přitom sklo neodebírá světlo, takže to je možné dopravit i do středu místnosti, to je právě důležité u hrůzostrašného výmyslu moderní doby, právě u open space. A vím, o čem mluvím, seděl jsem v Economii v Karlíně, kde se mnou pracovalo před snižováním stavů přes tři sta lidí…
Nechte si ukázat, jak to bude vypadat
V době výkonných počítačů a dobrých vizualizačních programů a prostředků je ale dobré si vyzkoušet vzhled vaší kanceláře nanečisto a vybudovat si návrh, ve kterém necháme posouvat slunce po obloze a nechat kanceláří procházet stín, zapnout osvětlení a zde vybrat světlo teplé či studené, dle toho, co se bude – v kterém koutě místnosti – provádět za činnosti. A pak natřít (zatím) virtuální stěny různými odstíny barev. A dívat se – a posoudit, jak to bude jednou celé vypadat v reálu.
Polepit si stěny? Proč ne!
Do kanceláří ale patří i grafiky, malby, obrazy i fototapety. Ty jsou pak zvláště oblíbené u firem, které mají co do činění s cestováním. Taková pláž s několika dorostenkami vyloženými pod palmami usrkávající kokosový drink jistě povzbudí i staršího bručouna, když si půjde s jeho věčně mladou manželkou kupovat zájezd vedoucí je za hranice snů. Hezké jsou i fototapety, které souvisejí s činností nebo volnočasovými aktivitami toho, kdo před nimi sedí. Mladý muž visící na laně s cepínem v ruce, to je přesně to, co potřebujete k tomu, aby takový mladý muž dostal na záda manažery nebo manažerky, které za ním chodí za byznysem. To, co vidí, svědčí o jeho umu, odvaze, a cílenému zaměření – prostě příchozí ihned ví, že jde za člověkem, který něco dokáže. A dokonce to dokáže udělat i pro toho, kdo sem na ním přichází.
Nepodceňujte ani oddechové prostory. Takový balkon s křesly s výhledem na okolí, to je idylka. Člověk si rád odpočine a odlehčí očím, civícím jinak celý den do monitoru.
S tím souvisí i dostatek zeleně, třeba ve formě květin, stromů, palem, prostě nějakého živého organismu, který dokáže lidem poskytnout alespoň vzdáleně pocit, že je v sepětí s přírodou, i když vedle něj vydechuje (a kdyby jen vydechovalo!) v open space dalších tři sta lidí, z nichž někteří si mění ponožky třeba jednou za tři týdny a přitom sedí u výdechu klimatizace. Hotové peklo.
V každém případě bychom ale měli při návrhu kanceláří spolupracovat s odborníky. Ti totiž nejlépe vědí, co a kam doporučit, kam se obrátit i co se týče další výbavy zařízením. A nezapomínejte na jednu důležitou věc: méně je vždy více!
A to platí i o počtu „humusu“, který jste za několik dnů, týdnů či měsíců vytvořili kolem sebe. Zavelte si jednou za čas a proveďte dokonalý úklid. To co, je někde v hromadě u jejího dna, se až asi nikdy nedostane do stavu, kdy byste to potřebovali. Takže – vyhodit. Ale pozor! Pokud jde po nějaké důležité materiály, měli byste je nechat skartovat. Nikomu totiž není nic do toho, aby pak na skládce našel výpis odměn vyššího managementu banky podepsané jejím ředitelem…
Sepsal: Milan Loucký
